Stres je další důležitý pojem, se kterým se setkáváme téměř denně a který je skloňován snad ve všech pádech. Co se pod ním ale opravdu skrývá?
Slovo stres používáme jako synonymum pro situace, v nichž máme podat určitý (pro nás běžný) výkon, ovšem za ztížených podmínek, či jako synonymum pro spojení psychická zátěž. Různé situace jsou pro různé jedince různě zátěžové (zde se objevuje rozdíl mezi profesionály a „civilisty“, pro profesionála bývá mimořádná událost přece jen mírnější zátěží než pro neprofesionála). Jak zmiňuje R. Lazarus, stres je individuální a teprve vlastní hodnocení rozhoduje o tom, co bude prožíváno stresově a co nikoli. Mluvíme o takzvaných stresových faktorech, stresorech.
Tyto stresory můžeme rozdělit do šesti skupin (první tři jsou stresory vnitřní, další tři jsou stresory vnější):
O stresoru, který je spouštěčem stresové reakce, mluvíme jako o tzv. triggeru.
Pokud se chceme připravit na možnou situaci konfliktu, měli bychom mít všechny tyto stresory, tedy faktory, které nám mohou výrazně ztížit situaci, na paměti a měli bychom se je snažit minimalizovat (což lze spíše u vnitřních stresorů) či se na ně dostatečně připravit (což je otázka spíše u stresorů vnějších).
Stres velmi ovlivňuje naše kognitivní schopnosti, tedy vnímání, myšlení, paměť a učení. To vede k tomu, že naše schopnosti správně vnímat a vyhodnocovat informace jsou omezené. To je jeden z důvodů, proč se věnovat tréninku a přípravě na tyto situace.
Reakce člověka na stres lze rozdělit do tří fází2:
V první fázi dochází, jak už název napovídá, k aktivaci organismu. Je to de facto reakce na trigger, stresor - spouštěč. Organismus mobilizuje své síly. Ve druhé fázi se pokoušíme nastalou situaci zvládnout, respektive přežít. Toto zvládání nás stojí určité množství energie, kterou musíme na své přežití vynaložit. Existují situace, které se sice můžeme pokoušet zvládnout, ale není nám dáno uspět (více dále o dělení stresových situací). Ať tak či tak, v této fázi spotřebujeme nejvíce energie. Jako poslední fázi jsme uvedli fázi důsledkovou, jinak zvanou také fází vyčerpání. Je důležité si uvědomit, že i když náročnou situaci zvládneme (ve druhé fázi pokusů o její zvládnutí budeme úspěšní), vždy se dostaví únava, vyčerpání. Můžeme říci, že čím náročnější situace je, respektive byla, tím více jsme museli vynaložit energie ve druhé fázi, a tím vyčerpanější jsme ve fázi třetí. Velmi důležité je tedy ztracenou energii znovu dobíjet (například formou odpočinku, spánku, jídla apod.). I méně náročné situace, pokud je jich více v krátkém časovém úseku, mohou způsobit výrazné vyčerpání.
Stresovou situací je, jak jsme již zmínili, taková situace, kdy máme podat určitý výkon za ztížených podmínek.
Proto můžeme stresové situace rozdělit dle stupně obtížnosti následujícím způsobem:
Stres má ovšem i své pozitivní stránky. Stres je výzva, je to něco, co na nás klade vyšší nároky a tím nás posunuje v našem vývoji. Kdybychom od narození žili stále ve stejných či skoro stejných podmínkách, nikam bychom se neposunuli a zakrněli bychom. A nikoliv jen jako jednotlivci, ale nakonec jako lidstvo samo.
Žijeme ve zvláštní době. Při tom všem, co se kolem nás děje, je přímo mistrovský úkol udržet si vnitřní klid a nepodléhat stresu a panice.
Naše tělesná schránka a naše duše jsou v podstatě jenom dvě strany stejně mince. Pokud strádá tělo, je pro duši těžké cítit se spokojeně. Ale stejně to platí i naopak.