Stres - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!
Přejít na navigaci (přeskočit obsah)

vloženo 22.6. 2020Stres a jeho dopady



Stres je další důležitý pojem, se kterým se setkáváme téměř denně a který je skloňován snad ve všech pádech. Co se pod ním ale opravdu skrývá?


Slovo stres používáme jako synonymum pro situace, v nichž máme podat určitý (pro nás běžný) výkon, ovšem za ztížených podmínek, či jako synonymum pro spojení psychická zátěž. Různé situace jsou pro různé jedince různě zátěžové (zde se objevuje rozdíl mezi profesionály a „civilisty“, pro profesionála bývá mimořádná událost přece jen mírnější zátěží než pro neprofesionála). Jak zmiňuje R. Lazarus, stres je individuální a teprve vlastní hodnocení rozhoduje o tom, co bude prožíváno stresově a co nikoli. Mluvíme o takzvaných stresových faktorech, stresorech.

Tyto stresory můžeme rozdělit do šesti skupin (první tři jsou stresory vnitřní, další tři jsou stresory vnější):

  • tělesné stresory (hlad, bolest, námaha…)
     
  • emocionální stresory (obavy, strach, zlost…)
     
  • kognitivní stresory (negativní myšlenky, fantazie, postoje…)
     
  • fyzikální stresory (jasné světlo, tma, chlad…)
     
  • biochemické stresory (alkohol, kofein, léky…)
     
  • komplexní stresory (konfliktní situace, časový tlak, přemrštěné požadavky na výkon…)1

O stresoru, který je spouštěčem stresové reakce, mluvíme jako o tzv. triggeru.

Pokud se chceme připravit na možnou situaci konfliktu, měli bychom mít všechny tyto stresory, tedy faktory, které nám mohou výrazně ztížit situaci, na paměti a měli bychom se je snažit minimalizovat (což lze spíše u vnitřních stresorů) či se na ně dostatečně připravit (což je otázka spíše u stresorů vnějších).

Stres velmi ovlivňuje naše kognitivní schopnosti, tedy vnímání, myšlení, paměť a učení. To vede k tomu, že naše schopnosti správně vnímat a vyhodnocovat informace jsou omezené. To je jeden z důvodů, proč se věnovat tréninku a přípravě na tyto situace.

NAŠI PSYCHOLOGOVÉ JSOU VÁM K DISPOZICI NA TELEFONU -  24 HODIN DENNĚ, 7 DNÍ V TÝDNU!

Reakce člověka na stres lze rozdělit do tří fází2:

  • fáze aktivace
     
  • fáze (pokusů o) zvládání zátěže
     
  • fáze důsledková

V první fázi dochází, jak už název napovídá, k aktivaci organismu. Je to de facto reakce na trigger, stresor - spouštěč. Organismus mobilizuje své síly. Ve druhé fázi se pokoušíme nastalou situaci zvládnout, respektive přežít. Toto zvládání nás stojí určité množství energie, kterou musíme na své přežití vynaložit. Existují situace, které se sice můžeme pokoušet zvládnout, ale není nám dáno uspět (více dále o dělení stresových situací). Ať tak či tak, v této fázi spotřebujeme nejvíce energie. Jako poslední fázi jsme uvedli fázi důsledkovou, jinak zvanou také fází vyčerpání. Je důležité si uvědomit, že i když náročnou situaci zvládneme (ve druhé fázi pokusů o její zvládnutí budeme úspěšní), vždy se dostaví únava, vyčerpání. Můžeme říci, že čím náročnější situace je, respektive byla, tím více jsme museli vynaložit energie ve druhé fázi, a tím vyčerpanější jsme ve fázi třetí. Velmi důležité je tedy ztracenou energii znovu dobíjet (například formou odpočinku, spánku, jídla apod.). I méně náročné situace, pokud je jich více v krátkém časovém úseku, mohou způsobit výrazné vyčerpání.

Stresovou situací je, jak jsme již zmínili, taková situace, kdy máme podat určitý výkon za ztížených podmínek.

PSYCHOLOGICKÁ POMOC NA TELEFONU - NONSTOP A ZCELA DISKRÉTNÍ! Volejte 900 70 10 20*

Proto můžeme stresové situace rozdělit dle stupně obtížnosti následujícím způsobem:

  • běžné okolnosti (situace pro daného jedince běžná)
     
  • zvýšená zátěž
     
  • hraniční zátěž (maximální možná zátěž pro daného jedince, kdy je ještě schopen obstát, druhá fáze reakce na stres může být úspěšná)
     
  • extrémní zátěž (tato zátěž přesahuje naše možnosti, není možné daný výkon podat, druhá fáze bude vždy neúspěšná, zde nás zajímá pouze doba, po kterou je tuto zátěž jedinec schopen vydržet například bez závažných zdravotních obtíží či za jakou dobu již může dojít k ohrožení jeho života)

Stres má ovšem i své pozitivní stránky. Stres je výzva, je to něco, co na nás klade vyšší nároky a tím nás posunuje v našem vývoji. Kdybychom od narození žili stále ve stejných či skoro stejných podmínkách, nikam bychom se neposunuli a zakrněli bychom. A nikoliv jen jako jednotlivci, ale nakonec jako lidstvo samo.

Další články:

Žít v přítomnosti?vloženo 14. 4. 2020

Žít v přítomnosti?

Žít v přítomném okamžiku, je jedno z oblíbených doporučení pro šťastný život. Jen tak si totiž člověk doopravdy vychutná to, co mu život právě nabízí.

Nějaké věci přece jen neovlivníme a je proto nesmysl zapomínat na to, co můžeme prožít teď kvůli vizím toho, co můžeme mít za měsíc, za rok, za deset let… Jenže nezabývat se minulostí a budoucností není vždy jednoduché.

Psycholog na telefonu – okamžitá pomoc v náročných situacích

Psycholog na telefonu – okamžitá pomoc v náročných situacích

Psychologové na telefonu vám nabízejí svou pomoc! Prvních 15 minut volání je ZDARMA!

Poradit se s psychologem vám pomůže zbavit se úzkostí, strachů, depresí a odstranit tak problémy, které by se tak mohly stát zbytečně velkými.

NEBUĎTE NA TO SAMI!vloženo 6. 4. 2020

NEBUĎTE NA TO SAMI!

Mít problém není ostuda ani známka slabosti.

I ten, kdo je jindy silný a odolný, se najednou cítí bezmocně, když ho potkají těžké a nečekané životní rány.

Duševní choroba – daň za popularitu?vloženo 6. 4. 2020

Duševní choroba – daň za popularitu?

Proč jsou populární osobnosti více ohroženy duševními problémy?

V poslední době, hlavně díky médiím, často slýcháme, že se nějaký veřejně známý člověk, tedy celebrita, „zhroutil“. Ale co je tím myšleno a co za tím může být schováno?

|<< < 1 | 2 | 3 | 4 | 5 > >>|

Základní navigace

Přejít na obsah (přeskočit nahoru)


obchodní podmínky zpracování osobních údajů zpracování cookies mobilní verze  spolupracujte s námi  vaše názory a připomínky