S barvami se setkáváme v mnoha formách a jevech. Používáme je a prostřednictvím nich také vyjadřujeme sami sebe. Barvy jsou naším zrakovým vjemem. Podle řady vědeckých studií mají prokazatelný vliv na lidskou psychiku. Ovlivňují naše pocity a náladu.
Stejné barvy může každý vidět jinak
To, jak barvy na člověka působí, se odráží v jejich vnímání. A to je velmi subjektivní. Každý vnímáme barvy odlišně a jejich vnímání závisí i na osobní zkušenosti, stylu a vkusu. Naše vnímání barev odráží působení více faktorů, jako například odstín barvy, v jakém světle barvy vnímáme (denní/umělé, ostré/tlumené,...) nebo jaká je naše momentální nálada, atd.
Mnohé studie ukazují, že ačkoli barvy mohou mít vliv na naši náladu, tak tento účinek bývá pouze dočasný, pokud se v působení této barvy dlouhodobě pohybujeme (například barva stěny v pokoji).
Lidé mají odlišné osobní preference různých barev. Na psychiku každého z nás mohou mít jednotlivé barvy různý vliv. Je také potřeba zdůraznit, že je většinou vnímáme v kontextu s jejich okolím, respektive s tím, čeho se týkají. Jisté obecné významy jednotlivých barev však přesto existují.
Určitá barva může být pro někoho příjemná, pro druhého nikoli. Barvy však mají ale i určité univerzální efekty, jimiž na každého působí podobně. Například červená barva a její různé odstíny nám signalizují nebezpečí, vnímáme je jako varovné, upozorňující. Na druhou stranu mohou být významy barev rozdílné napříč kulturami. Jako příklad můžeme uvést bílou barvu převažující u šatů nevěsty nejen u nás, ale i v řadě jiných zemí. Naproti tomu třeba v Číně je bílá barva barvou smutku.
Barvy mohou být zrcadlem osobnosti
Barvy stále zůstávají významným diagnostickým vodítkem při hodnocení osobnosti člověka. Jednou z metod, která posuzuje osobnost člověka podle vnímání barev, je tzv. Lüscherův test. Tato metoda vyhodnocuje, jaké barvy zkoumaný člověk preferuje a jaké odmítá a pomáhá zjistit, jak je na tom daná osoba emočně, jaké má potřeby, co jí motivuje apod. Na základě toho pak lze odhadovat, jak se zkoumaná osoba bude v určitých situacích chovat. Základními barvami v tomto testu jsou červená, žlutá, modrá, zelená, hnědá, šedá, fialová a černá.
- červená barva symbolizuje sílu, potřebu prosadit se a vítězit. Tuto barvu upřednostňují lidé rázní, kteří rádi žijí naplno. Červená barva je také spojována s pocity lásky a tepla. Je ale rovněž barvou emoce opačného rázu - hněvu a agrese.
- žlutá barva charakterizuje spontánnost a nekonfliktnost. Může však evokovat také pocity frustrace a hněvu.
- modrá barva poukazuje na empatii, emocionální vyrovnanost a vnitřní harmonii. Tato barva reprezentuje uspořádanost a systematičnost, rovněž ale lhostejnost a odstup. Je to barva, která podněcuje k produktivitě a nejméně ze všech barev podněcuje k chuti k jídlu.
- zelená barva reprezentuje pocit jistoty, ale také houževnatost a vytrvalost, touhu po změně. Je barvou klidu, pokoje, odpočinku, rozjímání.
- šedá je neutrální barva, nevzbuzuje ani klid, ani expanzivnost. Její preference může být známkou neangažovanosti a nedostatku životního či pracovního nasazení.
- fialovou barvu volí citlivější lidé, někdy však může signalizovat emocionální nevyzrálost a rozkolísanost.
- milovníkům hnědé barvy jsou přisuzovány vlastnosti jako potřeba jistoty či touha usadit se. Tato barva evokuje pocity síly a spolehlivosti. Může navozovat pocit tepla, pohody a bezpečí.
- černou barvu volí ti, kdo mají potřebu vše negovat, není jim cizí protestní postoj či touha nebýt vidět. Tato barva je spojována s neštěstím, ale rovněž třeba se sofistikovaností, formalitou či sexualitou.
Tato metoda se používá jako doplněk dalších metod zkoumajících osobnost člověka. Sama o sobě samozřejmě nemá dostatečnou vypovídající schopnost. Jde však o mezinárodně uznávanou metodu, která má za sebou řadu zkušeností a je lety prověřená.
Každý máme nějakou oblíbenou barvu. Ta v nás něco vzbuzuje, případně nás třeba dokáže dokonce uklidnit. Posuzování vlastností podle toho, jaké preferujeme barvy se možná může zdát pochybné a zavádějící. Jisté základní osobnostní rysy však určitě barvy odrážet mohou. Osobnost člověka sice neodhalí v plné míře, ale třeba nám umožní zjistit o sobě něco nového.
Roztroušená skleróza je jedno z nejčastějších neurologických onemocnění. Postihuje spíše ženy než muže a obvykle se objevuje mezi devětadvacátým a třiatřicátým rokem. Tato nemoc napadá myelinovou vrstvu, což jsou tukové buňky, které obalují nervy a umožňují efektivní vedení elektrických impulzů, díky kterým se můžeme bezproblémově pohybovat.
Jak na úspěšnou léčbu?