Je normální, že se vám občas nechce z postele a nebo naopak nemůžete usnout, převalujete se v posteli a vlastně celou noc probdíte. Všechno vás bolí a na nic nemáte náladu, jste bez energie, apatičtí ke všemu a ke všem. Třeba si tu a tam i bezdůvodně popláčete a nikoho nechcete vidět. Ano, je to v pořádku, pokud se to neopakuje každý den, každý týden a nakonec takhle žijete i několik měsíců nebo dokonce let! Deprese je plíživá, zákeřná nemoc, kterou byste nepřáli ani svému největšímu nepříteli. Může totiž skončit i tím nejhorším způsobem – dopisem na rozloučenou.
Víme, že v životě se může stát cokoliv. Zemře nám milovaná osoba, vyhodí nás z práce, vážně se zraníme. To všechno může vést k chorobnému smutku a nechuti k životu.
Kolikrát nemusí být k depresi závažný důvod. Tento duševní stav, který je charakterizovaný nadměrným smutkem, způsobuje vnitřní trýzeň a bolest. Máte pocit, že vám nikdo nerozumí.
Nevěříte si, vaše sebevědomí je na nule. Trpíte navíc pocitem méněcennosti a viny. Obavy, úzkost a vidina nešťastné budoucnosti – to je váš denní chleba.
Nejhorší na tom je to, že když už se vybičujete k nějaké akci, strašně rychle se unavíte a chcete všechno vzdát. V tuhle chvíli byste měli vědět, že deprese postihne během života až pětinu populace, ženy jsou postiženy o něco častěji než muži. Čím déle vás deprese pohlcuje, tím těžší je najít z ní cestu ven.
Proto už ani chvíli neotálejte a kontaktujte nás! Naši psychologové vám ukáží správný směr. Najděte znovu smysl života a začněte naplno žít!
Deprese u dětí
Každý, i děti, se někdy cítí bídně. U dětí, které zažívají mnoho změn v sociální sféře života, to však platí obzvlášť. Mohou být často podrážděné, je obtížné s nimi vyjít. Příčinou může být nějaký neúspěch či zklamání. Jaká je prevence proti depresi a co pomůže?
Ranní vstávání do splínu, vztek nad rozlitou kávou, úzkost ze schůzky s nadřízeným, žárlivost, smutek, vnitřní bolest… emoce nás v našich životech provází den za dnem. Každou minutou ovlivňují naše chování a prožívání.
Řídí naše životy v každé vteřině. Co si ale s nimi počít, když nás svazují a omezují?