Život single - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!

Mnohé zažité standardy se postupem doby mění - ženy chodí na pivo, muži vaří, apod. Změnilo se také to, že by mladí zakládali rodiny kolem 20 let věku. V dnešní době je to spíše o 10 let později. Někteří se tomu však vyhýbají a preferují život bez partnera - život single. Ani to už dnes není předsudkem a je to čím dál běžnější.

Na ty, pro které je tento způsob života svobodnou volbou, už se nepohlíží jako na zoufalce. Mnohdy jde o atraktivní a úspěšné lidi, kteří jsou tak prostě spokojení. Jedná se o ekonomicky nezávislé lidi, kteří žijí sami na základě svobodné volby. Jsou to většinou mladí lidé, kteří mají rádi svou práci, budují kariéru a nechtějí se omezovat a vázat.

Právě proto, že zažité zvyklosti - mužské vs. ženské činnosti či záliby nebo založení rodiny - už dávno nemají tak jednoznačné linie, nepohlíží se ani na život single až tak odměřeně. Pokud je ale člověk sám, protože nemůže najít vhodného partnera, kterého by přitom chtěl, pak jde spíše o určitý stav hledání a ne o život single.

Co vede k životu single?

K volbě života single často vedou zkušenosti z předchozích vztahů. Jelikož se ve vztazích člověk různě přizpůsobuje, dělá kompromisy, svým způsobem tak ztrácí část své identity, a to v různé míře. Když je ta míra větší, často si to dotyčný z partnerů uvědomí až po rozchodu a okamžitý smutek pak po určité době přechází v užívání si tohoto znovu nabitého vlastního prostoru. A když člověk zjistí, že už se ho do budoucna nechce vzdát, může to být právě důvodem pro volbu života single. Když člověk po prožitých vztazích usoudí, že mu vlastně žádný z partnerů nestál za to, aby s ním strávil celý život a rezignuje na to, že by ještě někoho takového našel, je opět volba života single namístě. K rezignaci na partnerský život může vést i fakt, že se rozvádí více než 50% populace.

Život single skýtá mnoho výhod. Singles na sobě mohou pracovat, mají více času na osobní růst. Nemusí se na nikoho ohlížet, nikomu zodpovídat za svůj život, žijí si podle svého. Mají více času na své přátele a koníčky. Volný čas tráví, jak sami chtějí. Nabízí se jim větší možnost poznávat nové lidi a tudíž tak mají více sociálních kontaktů. Nechybí jim ale v určitých momentech někdo doma? Například v době nemoci nebo splínu? Podle mne je prostě důležité mít někoho, na koho se můžu vždycky spolehnout. To samozřejmě mohou do velké míry zastat přátelé. Ti ale třeba nemůžou pokaždé, když je potřebujeme.

Sobeckost nebo zodpovědnost?

Často jsou singles považováni za sobecké jedince, kteří všechno obětují kariéře a vlastnímu prospěchu. Sobeckost je zde myšlena vzhledem k odmítání založení rodiny. Přitom ale v případě žen může jít i o případy, které se rozhodly mít dítě bez partnera. Když ale někdo děti opravdu nechce, je lepší, když je nemá, než kdyby je měl a vychovával s pocitem, že jsou pro něj překážkou.

Samozřejmě se může stát, že do života nečekaně vstoupí někdo, s kým budeme chtít opět prožít partnerský vztah, případně i založit rodinu. Praxe je ale taková, že čím je samostatně žijící člověk starší a čím déle žije jako single, tím méně si chce zvykat na "narušitele" jeho svobodného životního prostoru. Výjimkou můžou být některé ženy, které se nakonec rozhodnou pro partnerský život právě kvůli touze po dítěti.

V rámci života single se někteří dokážou vzdát i sexuálního života. Většinou to tak ale není a udržují různé krátkodobé vztahy založené třeba pouze na sexu nebo jiných společných zájmech. Často se tak singles dostávají do určitých vztahů s ženatými či vdanými protějšky. Pojišťují si tak to, že jsou si s takovýmto partnerem stále vzácní, protože se vidí zřídka a vztah jim nestihne zevšednět tak rychle, jako tomu bývá v běžném partnerském vztahu.

Život single - terapie na chvíli nebo navždy?

Pokud jde o dopady života single na psychiku, záleží, zda je člověk single z vlastní vůle a nebo je single proto, že nemůže najít vhodného partnera a ve skutečnosti sám být nechce. V tom prvním případě je člověk pravděpodobně ve větší psychické pohodě než ti, kterým nevyhovuje samota a rovněž než ti, kteří jsou nespokojení ve vztahu nebo dokonce ve stresu ze zvládání rodinného života v kombinaci s vlastní kariérou či osobními ambicemi. Jedním z hlavních důvodů, proč lidé zůstávají v nefungujících vztazích, je strach z toho, že zůstanou sami. Zůstávat ve špatném vztahu (špatném v tom smyslu, že kvůli němu trpíme a má negativní dopady na náš vlastní život a zdraví) je ale rozhodně horší než rozchod a (byť jen na přechodnou dobu) život single.

Důležité je být spokojený sám se sebou. Pokud tomu může být jen za cenu života single, asi není dobré to odsuzovat. Takový člověk se může naplno věnovat práci i svým koníčkům a žít v psychické pohodě. Pokud byť jen minimálně pochybuje o tom, zda opravdu nechce rodinu a vlastní děti, pak by se měl nad svým životem vážně zamyslet, aby v budoucnu nedospěl k pocitu, že mu něco chybí a nelitoval.

Zdá se, že život single psychiku ovlivňuje spíše pozitivně, dává člověku pocit svobody. Může tomu tak ale třeba být jen po určitou dobu. V pozdějším věku můžeme zjistit, že už jsme se té nekonečné svobody jaksi nabažili nebo na nás časem dolehne tlak okolí - přátelé, se kterými jsme sdíleli single život, se nakonec usadí. A nebo nás nic z toho neovlivní a života single se nebudeme chtít vzdát už nikdy. Je to individuální a záleží, jaké pocity a chtíče u člověka nakonec převáží.