Občas se stane, že si člověk najde partnera/partnerku, který se zezačátku jeví jako naprosto ideální, avšak časem se ukáže, že zas tak bezchybný není. Nebo na něm sice je hned jisté mouchy vidět, ale buď je to dotyčnému v chemickém obluzení jedno nebo si říká, že se to časem spraví. Náprava však nastane jen málokdy. Obzvlášť pokud jde o míru aktivity.
Tohle je totiž něco, co je do značné míry dáno biologicky. Každý člověk má vrozeně různou potřebu pohybu a činorodosti obecně. Dalším faktorem, snad i důležitějším, je životní styl v primární rodině. Pokud je člověk dvacet let zvyklý čtyřikrát týdně sportovat, zajímá se o dění kolem sebe a aktivně vyhledává nové podněty, tak se s několikahodinovým sezením u televize pravděpodobně nespokojí. A naopak jestliže je někdo navyklý se ve svém volném čase převážně jen povalovat a i umytí nádobí u něj vyžaduje důkladnou psychickou přípravu, která někdy zabere i půl dne či víc, tak se asi nepromění v nadšeného cyklistu jako mávnutím kouzelného proutku.
Říká se, že dřív to bývalo jiné a že lenochů přibývá. Podle některých názorů za to může dnešní doba, kdy jsou snadno dostupné různé druhy zábavy a člověk se vlastně nemusí moc namáhat, aby nějak atraktivně naplnil volný čas. V televizi je stále větší výběr kanálů, na internetu jsou volně dostupné téměř všechny filmy a díky počítačovým hrám může člověk jednoduše z pohodlí domova bojovat s nejrůznějšími obludami nebo se třeba zúčastnit motocyklových závodů. Dokonce ani kvůli kamarádům nemusíme vstávat ze židle, neboť se s nimi můžeme „setkat“ na internetových chatech. Lidé tak snadno zpohodlní a nechce se jim vynakládat energii, když to vlastně ani není potřeba.
V partnerství potom může docházet k různým konfliktům ať už kvůli domácím pracím nebo trávení volného času. Komu by se taky chtělo pořád uklízet, zatímco ten druhý leží na gauči a přinejlepším si čte noviny? Také může být poněkud problematická situace, kdy chce jeden z páru trávit víkendy někde v přírodě a druhý raději u rodinného krbu a na nějaké společné činnosti se prostě neshodnou.
Co si tedy počít, jestliže váš partner nebo partnerka prostě nevyleze z domu, pokud to není vysloveně nutné, zatímco vy chvilku neposedíte?
Nejprve se zamyslete
Váš partner je prostě takový, jaký je a vy také. Nebylo by od vás fér, kdybyste se ho za každou cenu snažili změnit a dělali mu kvůli jeho životnímu stylu scény. Každý má právo vybrat si svůj vlastní způsob trávení volného času. Vám by se také jistě nelíbilo, kdyby se vás partner snažil odnaučit chodit třikrát týdně plavat. Pokud je pro vás tedy představa, že by se k vám ten druhý při vašich aktivitách nikdy nepřidal jednoduše nepřijatelná, měli byste spíše zvážit, jestli je pro vás skutečně ten pravý a jestli by nebylo lepší si raději najít někoho s podobnými zájmy.
Pokuste se o kompromis
Jestliže dojdete k závěru, že s partnerem chcete i přesto být, měli byste jeho návyky v rámci možností respektovat. To ovšem neznamená, že se nemůžete pokusit o kompromis, pokud se vám nelíbí, že vše, co je namáhavější než zvedání ovladače, musíte absolvovat sami a chtěli byste trávit s partnerem více času. Nezapomínejte však na to, že kompromis není o tom, že partnera zšikanujete tak, že přemožen hrozbou rozchodu stráví celý víkend pobíháním po nejbližším lese. Znamená to, že v něčem ustoupíte vy a v něčem ten druhý, takže si ani jeden z vás nebude připadat příliš ublíženě. V praxi by to mohlo vypadat například tak, že sobotu strávíte venku a neděli zase doma.
Nezanedbávejte své koníčky
Pokud nebude partner ke kompromisu svolný, ale vy se nechcete vzdát ani jeho ani svého způsobu života, nezbude vám nic jiného, než si čas zorganizovat takovým způsobem, abyste zvládali obojí.
Nedoporučuji však, abyste se ve jménu lásky zcela vzdali svých zájmů. Zkuste na toto téma s partnerem promluvit, vysvětlit mu nebo jí, že je pro vás váš životní styl důležitý a že byste potřebovali, aby vás v tom pochopil, když už ho s vámi nechce sdílet. Pokud to přijme, bude to v pořádku, pokud ne, nedá se nic dělat. Určitě to sice nemusí být pravidlem, ale vzdávat se pro partnera něčeho, co vás baví a dělá váš život lepším, většinou nevede k ničemu dobrému. A co vy víte, třeba partner časem dostane chuť se k vám při vašich aktivitách přidat, i když na to teď zrovna nevypadá.
Oceňujte
Pokud se váš druh/družka rozhodne aspoň někdy vypravit ven a něco podniknout, tak ho za to nezapomeňte pochválit, sdělit mu, že vás to potěšilo apod. Jeho výkon sice může být z obecného hlediska dost mizerný, ale pro něj to možná bylo něco, k čemu se přinutil jen kvůli vám a stálo ho to velké úsilí. Určitě proto bude dobré, když mu dáte najevo, že si toho vážíte.
I v případě, že se ten druhý absolutně nesnaží trochu změnit, měli byste si na něm nebo na ní najít něco, co můžete ocenit. I kdyby to mělo být jen to, že doma vytváří pohodovou atmosféru a vy díky tomu máte možnost se zastavit a vydechnout si.
Ranní vstávání do splínu, vztek nad rozlitou kávou, úzkost ze schůzky s nadřízeným, žárlivost, smutek, vnitřní bolest… emoce nás v našich životech provází den za dnem. Každou minutou ovlivňují naše chování a prožívání.
Řídí naše životy v každé vteřině. Co si ale s nimi počít, když nás svazují a omezují?