Škola, nějaký ten kroužek a úkoly na další den. Často denní režim školních dětí vypadá nějak takto. Jít na chvíli ven? Na to už, zejména v zimním období, většinou čas nezbývá. A právě domácí úkoly ze školy jsou velmi diskutovanou záležitostí v rámci vztahu škola a rodina. Na některých školách děti úkoly téměř nedostávají. Většina škol však systém úkolů drží a leckde děti dostávají domácí úkoly dokonce každý den. Co z toho je správné? Jaký přístup je přínosnější pro samotné děti a jejich vývoj? Ani samotní rodiče v tom nemají jasno. Někteří pociťují, že úkoly mají smysl, jiní je zavrhují s tím, že už tak jsou děti ve škole dlouho a vše by měl pokrýt právě čas strávený ve škole.
Zmiňované kroužky, pakliže jsou skutečně v zájmu dítěte, jsou asi bez diskuse v pořádku. Děti mají alespoň nějaký zájem a věnují se něčemu pořádnému. Nemělo by jich ale být moc, aby dítě nebylo zahlceno a mělo také nějaký volný čas, který může trávit s kamarády nebo tím, na co má právě náladu. S úkoly už to tak jednoznačné není. Někteří rodiče jsou za úkoly rádi, protože díky nim mají přehled o tom, co jejich děti ve škole probírají. Jiní rodiče toto oponují tím, že se to dá zjistit diskusí s dítětem nebo nahlédnutím do sešitů. Odpůrci domácích úkolů za nimi vidí neschopnost daného učitele zvládnout vše sám. Jiní rodiče zase chápou, že všechny dovednosti se nedají nabýt jen v čase stráveném ve škole. Pohledy na věc se tedy liší.
Ne zda, ale jak
Určité oblasti školního učiva si děti snadno a rychle osvojí v rámci školní výuky. Nesmíme ale zapomínat na dovednosti, jako např. psaní či čtení, které je potřeba hodně procvičovat a samotný školní čas to rozhodně nepokryje. V začátku je zapotřebí například právě tyto dovednosti doma procvičovat s rodiči. Jinak by úkoly měly být zaměřené tak, aby je dítě bylo schopné udělat pokud možno samo. Rovněž by měly být spíše kratší a srozumitelné. Když nějakému zadání neporozumí ani samotní rodiče, dítě z toho bude mít v hlavě akorát zmatek. A rozhodně by jich nemělo být příliš tak, aby jimi děti byly zahlcené. Z toho všeho tak nějak vyplývá, že nejde o to ptát se, zda úkoly ano nebo ne, ale jaké úkoly ano a jaké ne.
Určité úkoly mají smysl, pokud jsou určené dětem, které mají s nějakou oblastí učiva problém a je potřeba, aby si něco zopakovaly a procvičily. Když si tentýž den, kdy se určitou látku ve škole učily, danou problematiku doma ještě jednou připomenou, lépe si ji tak zapamatují. Naopak pro děti, které danou látku umí dobře, mohou být úkoly z ní spíše na škodu, protože to vnímají jako otravné a zbytečně to může kazit jejich pohled na školu. Smysl rovněž dávají úkoly, které nabádají k samostatné práci, jako různé výtahy, eseje či referáty. Nejenže se dítě učí pracovat samostatně a vyhledávat informace. Osvojuje si tím také potřebu o věcech přemýšlet a schopnost dát dohromady smysluplný text. To uplatní nejen později při dalším vzdělávání, ale určitě i v běžném životě.
Nedávat úkoly pouze z principu
Domácí úkoly mohou do určité míry pomáhat sbližovat členy rodiny. Děti se díky nim vyptávají rodičů či sourozenců na rady a názory, přemýšlejí společně o daných tématech a komunikují spolu. Děti tak mohou získat širší pohled na danou věc a rozebírat to dále ve škole. Domácím úkolem může být i zadání, aby děti do školy přinesly např. listy nebo kaštany na nějaké tvoření. Takové úkoly jsou naprosto v pořádku. Podobně jako třeba, když se mají děti doma zamyslet nad nějakým tématem nebo otázkou. Když se nechá prostor jejich fantazii, mohou vymyslet něco zajímavého a těšit se, až to ostatním ve škole poví. A hned jsou k učení dané látky otevřenější. I takto pojaté úkoly jsou jistě prospěšné.
Výše popsané typy úkolů nebo různé opakovací úkoly dětem určitě neuškodí, spíše naopak. Neměly by však být časově náročné, řádově jen na pár minut. Časově náročnější úkoly typu referátu je lepší zařazovat méně často. Četnost úkolů by měla záviset na celkovém množství učiva, které by se zase mělo odvíjet od toho, v jaké fázi školní docházky se dítě nachází. Rovněž by mělo záležet na délce výuky v konkrétní dny a pokud vyučování trvá do odpoledních hodin, úkol by již ten den být neměl. A v neposlední řadě není nutné, aby celá třída dostala tentýž úkol. Oblast zadání by se měla rozlišovat podle toho, co potřebuje to které dítě procvičit. Celkově se tedy dá vyvodit, že úkoly bezpochyby nejsou zbytečné, pokud dávají smysl a jsou zadávány přiměřeně. A nesmí to sklouznout k tomu, že se dávají jen proto, aby se daly.