Těhotenství a duše ženy - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!

O nepředvídatelnosti a zmatení ženské duše panuje mnoho mýtů i vtipů. Snad nejvíc z nich se týká tzv. „nejkrásnějších devíti měsíců života.“ Těhotné jsou vnímány jako citlivější, náladovější, a tak nějak celkově slabší. Takže mají právo být v práci unavené, plakat při reklamách a hádat se s muži kvůli hloupostem. Jak je to s ženskou psychikou v těhotenství doopravdy?

Především je potřeba říci, že prožívání tohoto období je vysoce individuální. Zatímco z někoho se stane štkající uzlíček nervů a provzlyká tak tři trimestry, někdo nepozoruje žádné změny. Těhotenství (zejména to první) je ale vždy obrovskou změnou. Už nikdy to nebude jako dřív.

Co všechno se změní

Především si žena uvědomuje, že už nebude na prvním místě. Bude se vzdávat života, na který byla zvyklá. Nebude mít tolik času na kamarády, zájmy a kariéru. V jejím životě se objeví někdo nový a na nějakou dobu nebude nic důležitějšího, než aby byl ten malý šťastný, zdravý, aby se usmál… V ideálním případě žena nevnímá mít dítě jako oběť a víc si všímá toho, co tím dostává (více radosti do života, přirozené pokračování rodu, možnost dát někomu lásku) než toho, co jí to bere. I tak si ale může ztráty uvědomovat a bude je potřebovat zpracovat.

Ztrácet bude pravděpodobně také zbytky své dětské role. Někdy může být i ve třiceti těžké si připustit, že už nebudeme tou nejmenší holčičkou v rodině. Je obvyklé, že ženy, které mají dobrý vztah se svou matkou, se k ní v průběhu těhotenství více vrací, jakoby ji zase začaly potřebovat a zároveň si chtěly ještě naposledy užít být dítětem.

Bude se měnit vztah s partnerem, tatínkem dítěte. Nastávající rodiče už nebudou jen jeden pro druhého. Budou muset změnit zaběhnutý životní styl, možná na sebe budou mít méně času. Uvidí se navzájem v jiném světle (jako matku a otce) a také se může změnit jejich sexuální život.

Proměňovat se bude žena také fyzicky a její tělo dostane úplně novou funkci, kterou ještě neznala. Bude se muset vyrovnávat s nepříjemnostmi (nevolnosti, bolest prsou, zad, přibírání), které sebou těhotenství přinese.

To je určitě dost změn na to, aby to ovlivnilo prožívání. Uplatňuje se také vysoká hladina progesteronu, estrogenu i dalších hormonů. Bylo by tedy divné, kdyby se těhotná žena cítila úplně stejně jako dosud.

Co můžete prožívat

Radost, těšení - budoucí maminka tráví poměrně hodně času tím, že si představuje, jaké to bude, až se miminko narodí, až ho pomazlí nebo si ho poveze v kočárku. Období těhotenství je také období plánování- jak se bude jmenovat, kde bude mít postýlku… To všechno přináší pocity radosti, zejména ve chvíli, kdy to může žena sdílet s tatínkem dítěte.

Růst sebejistoty - některé ženy mají pocit, že mateřstvím nabyly na hodnotě. Uspokojuje je, že jejich tělo funguje tak, jak by mělo, věří, že budou mateřskou roli zvládat a těší se na ni.

Strach - naopak někdo se může bát, že změnu nezvládne. Naprosto přirozené jsou obavy o zdraví plodu a také strach z porodu. Na tom není nic zvláštního. Téměř každá žena se porodu trochu bojí. Bylo by asi nepřirozené nebát se něčeho, co jsme nikdy nezažily a všude slyšíme jen, že to bolí a je to nebezpečné.

Pocity ztráty kontroly - těhotná žena nemá kontrolu nad svým stavem. To může být velmi znepokojující. Jsme zvyklé mít nad vším kontrolu- nad svými vztahy, tím, co cítíme, nad věcmi v práci. Jako moderní ženy jsme dokonce naučené ovládat svoje tělo a cykly (antikoncepční pilulky, pilulky na oddálení menstruace apod.) Ženě může vadit, že najednou nedokáže zcela kontrolovat svoje emoce, tělesnou hmotnost, nebo že po porodu bude muset být finančně závislá na partnerovi.

Zmatek - těhotné neustále někdo radí a bohužel to zdaleka není jen její lékař. Moudry ji zasypává babička, která jí od prvního semestru zakazuje se pohnout, tchýně, která „každé ze všech svých čtyř těhotenství byla v práci, dokud jí nepraskla voda“, kamarádka, která bere dvakrát víc nebo míň vitaminů než ona. Někdy je těžké se vyznat v tom, co je vlastně pro ženu a miminko v břiše dobré.

Prožívání se trochu mění v průběhu těhotenství, samozřejmě zase individuálně. Po zjištění těhotenství se většinou dostavuje menší šok („Ááá, já jsem vážně v tom!“) a to i přesto, že jste se o miminko vědomě snažili. U některých žen může šok vyvolat i popření („Ne, nejsem, to není možné, to je nějaká chyba, musím si udělat ještě dvanáctý test“). Pak už si žena postupně zvyká. Vlivem velkého přílivu hormonů a také obrovské změny, může být opravdu v počátcích těhotenství psychika jako na houpačce. Po několika týdnech se však většinou vše vyrovnává a téměř celé těhotenství probíhá v normální duševní kondici (samozřejmě prožívání může být hlubší, ale žena má většinou podobnou náladovost jako v době, kdy těhotná nebyla). Velký výkyv přichází ještě ke konci těhotenství. Objevuje se strach z porodu a zvládání šestinedělí. Žena má taky potřebu se na porod připravovat, může sbírat informace nebo si ho představovat.

Jak to všechno zvládnout

1) Buďte víc sama se sebou a s miminkem. Můžete mu povídat, hladit ho nebo mu třeba zazpívat.

2) Úplně se vykašlete na tu perfektně nalíčenou těhotnou z časopisu pro ženy, kolem které běhají tři další děti, dva psi, jednou rukou ťuká do notebooku a druhou řídí auto. Vy budete velice pravděpodobně občas potřebovat spát čtrnáct hodin v kuse, práci flákat, jak se dá, a všechny děti a psy dát k babičce.

3) Buďte v kontaktu se svým tělem- cvičte, choďte na procházky a pečujte o sebe.

4) Choďte k lékaři. Někomu dělá dobře jistota. Pokud se vás to týká, tak absolvujte všechny doporučené prohlídky, i ty „nadstandartní“. Naopak, když se vám nechce, jděte jen na taková vyšetření, která vy sama považujete za důležité.

5) Přečtěte si JEDNU kvalitní publikaci o těhotenství, porodu a raném mateřství, nemusíte jich číst tisíce, je to znejišťující, protože všude píšou něco jiného.

6) Uvědomte si, že příroda ví, co dělá. To vám pomůže u ranních nevolností i porodních bolestí.

7) Jestli máte nějaké nevyřešené spory v rodině, vynaložte energii na to vztahy zlepšit, pro miminko bude dobré přijít do nekonfliktního prostředí.

8) Pokud se hodně bojíte porodních bolestí, nesoustřeďte se pouze na ně. Uvědomte si, že porod není životním přelomem jen pro vás, ale především pro vaše dítě. Myslete více na něj a méně na sebe. Informace si zjišťujte podle toho, jak sama potřebujete. Většině žen pomáhá vědět, jak zhruba porod probíhá, protože tak cítí větší kontrolu a připravenost. Věnujte se ale především odborným informacím (ne internetovým popisům „jak to bylo strašné a jak jsem málem umřela“). Věřte sobě, svému tělu a svému dítěti, že to nebude strašné a neumřete. Zkuste přijmout myšlenku, že porod může být hezkým zážitkem. Rozmyslete si, jestli někoho chcete u porodu. Pomáhá vám v těžkých chvílích být sama nebo raději jste s někým blízkým?

9) Příliš neplánujte, jak budete s dítětem žít a jak bude fungovat vaše práce, společenský život, domácnost a zájmy. Porod dítěte je skok do propasti, kde něco bude, ale vy nevíte co. Počkejte a najděte to. Nechtějte mít za každou cenu už dopředu svůj život pod kontrolou.

10) Přivést na svět dítě vyžaduje nechat věci jít svou přirozenou cestou. To je těžké. Nacvičujte to v průběhu těhotenství. Nechte nějaký problém být a počkejte, až se to vyřeší samo. Pravděpodobně budete překvapená, že v řádu běhu věcí nejste tak důležitá, jak jste si myslela.