Na pozitivní myšlení existuje mnoho názorů. Někteří jej vyzdvihují jako cestu záchrany, jiní na něj pohlíží jako na nesmysl. Je to opravdu tak jednoduché? Stačí začít myslet pozitivně a vše se hned v dobré obrátí? Každopádně být pozitivní a milý stojí daleko méně síly než zloba. Budeme-li negativističtí, nikdy nemůžeme nabýt dojmu, že jsme spokojení a šťastní. Naopak pak máme pocit, že je všechno špatně, i náš život.
Můžeme si přitáhnout své štěstí?
Mnoho příruček a návodů na spokojený život říká, že když budeme pozitivní, věřit a myslet na dobré věci, tak tím také ty dobré věci k sobě přitáhneme. Dá se to uvést na příkladu vysněného zaměstnání. Když budeme přesvědčeni, že něčeho nemůžeme dosáhnout, že na něco nemáme, ani se do daného cíle většinou nepustíme a tudíž ho opravdu nemůžeme dosáhnout. Nevěřit na něco nám automaticky zablokuje šanci to něco najít. Když by nám třeba při nákupu zeleniny stačila něčeho jenom půlka, ale usoudíme, že nemá smysl se ptát, zda nám danou zeleninu v obchodě rozpůlí, protože dopředu negativně předpokládáme, že nám nevyhoví, pak se půlky opravdu nedočkáme. Optimista, který se zeptá, možná uspěje, možná ne, ale každopádně svým optimismem svou šanci na úspěch hned nezablokuje.
Pozitivní myšlení představuje sílu proti negativním myšlenkám a nedůvěře v sebe sama. Pro zaujmutí pozitivního přístupu je důležitá kontrola svých emocí, odpoutání se od negativních myšlenek, nasměrování pocitů a tužeb k dosažení toho, co chceme dosáhnout či získat. Tím bychom měli dosáhnout toho, že k sobě budeme přitahovat pozitivní věci a odrážet ty negativní. Sílu pozitivních myšlenek vyzdvihuje kniha The Secret (Tajemství) australské autorky Rhondy Byrne, která vysvětluje teorii, že lidské myšlenky jsou propojeny s vesmírem, který je vstřebává. Lidé tak díky svému pozitivnímu myšlení k sobě přitahují to, co chtějí nebo čeho chtějí dosáhnout. Pokud uvažují negativně, pak k sobě přitáhnou negativní verzi dané skutečnosti, negativní výsledek. Nejde ale pouze o placebo efekt, kdy si něco namlouváme? Není to pak tak, že negativní věci vlastně jakoby někam zavřeme a děláme, že neexistují? Na chvíli se od nich třeba odpoutáme, ale nemohou se po čase vynořit v ještě silnější míře?
Být pozitivní...ano...ale s nohama na zemi
Proto je nutné pochopit podstatu pozitivního myšlení. Nejde o vědomý proces, který si můžeme ze dne na den nařídit. Je třeba změna našeho pohledu na svět a jeho vnímání. Zahrnuje to i odpuštění - sobě samému i okolí, přestat se hrabat v minulosti a zaujmout pozitivní přístup k tomu, co je před námi. Je třeba si uvědomit, že pozitivní myšlení vše nespasí. Negativismus - zlost, hněv, agrese i pochybnosti jsou velmi důležité pro psychické zdraví. Nemůžeme přestat řešit své slabiny a zapomenout na kritické otázky při rozhodování a řešení nejrůznějších životních situací. Ve zdravé míře je to důležité nejen pro správný duševní vývoj, ale také by nás to mohlo zavést nohama kamsi nad zem, mimo realitu. Na každého z nás má vliv i mnoho jiných faktorů než pouze působení nás samotných. Proto i třeba neúspěch nemusí být pouze naší vinou, ale výsledkem působení právě také těch jiných faktorů (vůle jiných lidí, působení přírodních podmínek nebo i náhoda).
Když už je něco špatně nebo se něco nedaří, těžko si vždy dokážeme vsugerovat, že je to v pořádku, že nám to nevadí. Pokud to v dané chvíli lze, je řešením začít myslet na něco příjemnějšího a nebo daný problém přijmout a racionálně se k němu postavit. Často tomu ale předchází vybití vzteku, které je pro dobrou psychohygienu nezbytné. Když v sobě budeme kumulovat zlobu a agresi, nemůže to vést k ničemu dobrému a zmenšuje to v nás kapacitu pro to pozitivní.
Abychom se zbavili negativních myšlenek, musíme se nad nimi zamyslet. Je třeba zjistit, jakým způsobem se negativní myšlenky vynořují a co je způsobuje. Když je poznáme, pomohou nám s nimi bojovat pozitivní myšlenky.
Pár kroků směrem k pozitivnímu myšlení:
Zkrátka nejde o to říkat si dokola několik pozitivních hesel. Pozitivním myšlenkám musíme věřit. Proto nemůže jít pouze o naučené fráze, ale zaujmutí pozitivního postoje k našim pocitům. Před negativními věcmi nemůžeme prostě zavřít oči a snažit se je nevidět. Pak bychom neměli šanci je změnit.
Stavěli bychom si nějakou zkreslenou realitu, neakceptovali bychom skutečný stav. Je třeba plně uznat a pojmenovat to, co se nám děje. Teprve to nám dá moc s tím něco udělat. Víra ve změnu nás motivuje ke snaze a to je základem optimismu.
Strach – emoce, kterou každý z nás čas do času zažívá. Někdy dobrovolně nebo naopak nedobrovolně.
Spousta z nás má strach z rozchodu, ze ztráty zaměstnání, uzavřených prostor, pavouků, apod. Podívejme se alespoň na základní penzum informací o prožívání strachu a jeho vlivu na kvalitu lidského života.