I v dospělosti se často snažíme chovat tak, jak by se líbilo našim rodičům. Děláme práci, kterou oni schvalují, volný čas trávíme, jak nás naučili. Vy jste ale přeci někdo jiný! Tak proč žijete cizí život, místo toho vašeho?
Jste dětmi, ne klony
Jako batolata nás rodiče učí chodit a mluvit. V dětství nás seznamují se světem a předávají nám své názory. V pubertě si ale začínáme tvořit vlastní názory a vytváříme si vlastní identitu.
Mnohým rodičům se to nelíbí. Jejich potomci nesmějí dělat to či ono, hudba je řevem a styl oblékání je směšný. Rodiče se vyděsí, když je jejich dítě najednou přestane poslouchat a přijde s vlastním názorem. Často se pak uchýlí k přesvědčování, že tohle přece dělat nemůžou, nebo že tímhle se neuživí.
Zapomínají ale, že jejich děti jsou samostatní lidé s jedinečným myšlením. Ne jejich klony, kteří mají přesně stejná přání, jako oni sami. Že si vaši rodiče celý život přáli během dovolené lenošit u moře, neznamená, že vás to bude těšit stejně. Vzali se mladí a vás se od dvacetin ptají, kdy už se konečně usadíte a dáte jim vnoučata? Ať se ptají, nenuťte se ale do ničeho, co vám nevyhovuje.
Nemáte povinnost žít podle přání vašich rodičů. Jste jedinečný člověk s vlastními přáními a představou o štěstí, která se může výrazně lišit od těch jejich. Nevyčítejte si, když se rozhodnete bydlet v bytě uprostřed města místo na samotě. Rodiče vám dali život, ale nedále vás nevlastní. Buďte jejich potomky, ne věrným obrazem.
Vaše přání jsou vaše
V dospělosti se často snažíme žít podle přání jiných. Snažíme se potěšit zaměstnavatele, kolegy, přátele, rodiče. Neustále se ohlížíme na to, jestli svým chováním někoho nezklameme a vyhýbáme se čemukoliv, co by nás vystavilo posměchu ostatních.
Od dětství máme zakořeněno, že tohle nebo tamto se nedělá a vůbec nepřemýšlíme nad tím, proč. „Rodina je nejdůležitější a každý by ji měl co nejdříve založit“, to vám přeci říkali už od dětství. Ale že vaše rodiče nebo kolegy nikdy ani nenapadlo budovat kariéru místo rodiny, neznamená, že to nemůžete udělat vy. Když se rozhodnete vybočit, neodsoudíte se k věčnému neštěstí. Právě naopak.
Jiná přání neznamenají, že jsou horší. Chcete nejdřív cestovat a až potom se usadit? Nebo vám rodiče naopak neustále říkají, že oni ani náhodou neměli takové možnosti, jako vy a mít dítě před třicítkou vám rozmlouvají? Je to váš život a vaše volby. Pokud budete žít tak, aby vám je okolí beze zbytku schvalovalo, budete žít jejich život a ne svůj. Neustále se budete ohlížet přes rameno a říkat si, jestli to děláte správně. Jenže tisíc lidí, tisíc chutí. Když budete čekat na schválení ode všech, nikdy se ho nedočkáte.
Příběhy úspěšných lidí se shodují v jednom. Měli odvahu jít plnit si svá přání, bez ohledu na to, jestli jim je někdo schvaloval. Poslechněte si rady svých rodičů, rozhodněte se ale podle sebe.
Jste samostatná jednotka. Žijte podle sebe!