Když partner odmítá terapii - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!

S partnerskými problémy či dokonce krizí má zkušenost skoro každý, kdo v partnerském vztahu žije. Někdy se to ustojí snadno, jindy hůře. Pokud se problémy dostanou do fáze, kdy vyvstanou i myšlenky na rozchod, je na místě pomoc odborníka.

Jestliže má jeden z partnerů vůli dané problémy překonat a vztah zachránit, nic není ztraceno. Málokdy se však stává, že se někam do poradny ihned ženou oba partneři. A pokud vůle jednoho chybí, tak co s tím? Co dělat, když partner odmítá terapii?

Jeden z partnerů ani třeba žádné problémy nevnímá, případně vnímá, ale necítí potřebu je řešit. Druhý partner však může tyto problémy pociťovat výrazně a třeba se i přestává ve vztahu cítit dobře. Zároveň ale nechce vztah ukončit. Má zájem a snahu vztah ze svého pohledu zachránit, a tak před protějškem nadhodí párovou terapii. To nemusí zaskočit pouze partnera, který dané problémy dosud nevnímal, ale i partnera, jenž si je problémů vědom. Ne každý chce své soukromé problémy řešit s někým cizím.

Pokud máme pocit, že nám ve vztahu pomůže právě párová terapie a tu náš protějšek odmítá, nedá se nikterak jednoduše poradit, jak ho k tomu přimět. Jestliže se svého partnera snažíme někam dostat proti jeho vůli, může to cítit jako nátlak a výsledkem by tak mohla být jeho ještě větší zatvrzelost a neochota snažit se společně problém zvládnout. Je třeba si uvědomit, že žádný člověk není balík, se kterým můžeme dle svého manipulovat. To, jak se budeme ke druhému chovat a jak s ním budeme komunikovat, se může odrazit v tom, jak se dotyčný bude chovat k nám. Když se k partnerovi budeme chovat jako k onuci, mohl by se jako onuce chovat on k nám a nereagovat a nekomunikovat.

Problém dvou by měli řešit dva

Pokud řešíme problém partnerského vztahu, se kterým si nevíme rady a který daný vztah ohrožuje, pak bývá doporučována právě párová terapie. Je to logické, protože jsme-li v problému dva, pak bychom ho ve dvou měli také řešit. Je-li párová terapie vhodně a dobře vedena a daný pár spolupracuje, mohou se pozitivní výsledky dostavit poměrně rychle.

Může se ale stát, že právě jeden z partnerů párovou terapii odmítá. Naštěstí párová terapie není jediným možným řešením problémů týkajících se partnerských vztahů. Pokud partner nechce na terapii s námi, můžeme tam jít přece sami. I boj jednoho o záchranu vztahu dvou má smysl a může přinést reálnější a rychlejší výsledky než nekonečné přemlouvání druhého k něčemu, do čeho se mu nechce.

Samozřejmě není to zrovna rada, jak dostat partnera na párovou terapii, ale mělo by to mít lepší efekt než nucení. Budeme-li někoho nutit k něčemu, co rezolutně odmítá, pouze tím v něm vyvoláme ještě větší odpor. Jistě je lepší, když za vztah, tedy za dva, bojují oba dva, ale když to není možné, je třeba zkusit i zdánlivě minimální šanci. Bezpochyby je správné podstoupit i marné snahy, aby si člověk mohl říct a uklidnit se tím, že udělal vše, co bylo v jeho silách.

Snaha jednoho je lepší než žádná

Ze zkušeností terapeutů a psychologů vyplývá, že mnoho z těch, kteří zpočátku terapii odmítali, nakonec změnili názor. Nejednoho partnera, který odmítá párovou terapii, totiž může snaha jeho protějšku dříve či později zlomit a nebude ho/ji chtít ve snažení nechat samotného. Jestliže se na řešení partnerského problému podílejí oba, pozitivní výsledek má mnohem větší šanci. Když ale vůle jednoho chybí, může být snaha toho druhého, byť samotného, významným krokem ke zlepšení situace v budoucnu.

Při párové terapii dochází oba partneři společně k jednomu terapeutovi. Párová terapie řeší vztahové problémy a zaměřuje se na sladění potřeb obou partnerů. Úspěšná párová terapie nemusí vést pouze k udržení páru. To nemusí být vždy to nejlepší řešení. Dobrým výsledkem může být i klidný a důstojný rozchod. Párová terapie je samozřejmě efektivnějším i ekonomičtějším řešením než individuální terapie.Ta je však jediným východiskem, pokud je k vyhledání pomoci u odborníka motivovaný pouze jeden z partnerů.

Individuální terapie totiž může pomoct získat jiný pohled na partnerský vztah a s ním spojené problémy. Člověku, který se pro ni rozhodne, pomůže na sobě pracovat a pochopit svá přání, potřeby, hodnoty i silné a slabé stránky. Pravděpodobně se tím nevyřeší daný partnerský problém. Terapeut má informace pouze z jedné strany a spíše pomáhá dotyčnému s náhledem na jeho osobu a chování. Ale i jiný pohled a jiné vnímání může s partnerským problémem pomoci.

Chceme-li dostat partnera na párovou terapii, měli bychom mu nejdříve objasnit náš postoj k danému partnerskému problému. Je důležité, aby pochopil naše pocity a obavy o udržení vztahu. Pokud je chápe a sdílí, ale přesto nechce o párové terapii ani slyšet, nemá smysl podlamovat vztah dalšími tlaky a rozpory. Když nevíme, jak dál a jsme v tom sami, navštívíme-li terapeuta alespoň bez partnera než vůbec, třeba nám poradí nějaké fígle, jak dál. V případě, že s partnerem nic nehne, vyžadujme i z jeho strany alespoň nějakou snahu o řešení vzájemného partnerského problému. Partner, který nic neudělá ani při očividném snažení svého protějšku, možná prostě za moc nestojí. Poslední radou pak může být, že mu právě toto dáme najevo.