Každý z nás v životě naráží na nejrůznější momenty, kdy o něčem rozhoduje a přitom zvažuje míru rizika. Někdo řeší, zda se pustit do podnikatelského záměru nebo zda přijmout nově nabízenou pracovní pozici či zůstat na té dosavadní. Jiný se rozhoduje, jakou zvolit pojišťovnu nebo jestli investovat do toho či onoho. Případně před námi stojí volba životního partnera či vhodné školy pro dítě. Ať se rozhodujeme o čemkoli, vždy řešíme míru rizika. Jak se rozhodnout, abychom snížili riziko bez vlivu na předpokládaný přínos?
Život nám předkládá různé volby, o kterých musíme rozhodovat. Ať už je to rozhodování složité či jednoduché, srovnáváme na jedné straně přínosy a na straně druhé možná rizika. Někdy před sebou máme takové rozhodování, kdy žádná volba nemůže být vyloženě špatná, ale může s sebou některá nést více rizik. Při takovémto rozhodování většinou vycházíme ze svých zkušeností a pocitů. Věříme, že když nám dříve něco vyšlo, vyjde to snad i napodruhé. Nebo prostě jen cítíme, že dané rozhodnutí je to nejlepší.
Osobnostní typ hraje svou roli
Pokud žádné potřebné zkušenosti nemáme, můžeme nějaké rozhodnutí risknout nebo si zjistit veškeré možné informace a každou možnost důkladně zanalyzovat. Hodně bude záležet na typu naší osobnosti. Extrovertnější lidé mají obecně sklon riskovat více než lidé introvertní. Extroverti bývají jednak akčnější a tolik se neutápí v případné ztrátě, snadněji se s ní vyrovnávají.
Někteří lidé riziko přímo vyhledávají. Investují, vrhají se do podnikání, zkrátka potřebují adrenalin a tak se nebojí více riskovat. Faktem je, že více riskují muži než ženy. Má to kořeny v dávné historii, kdy muži - lovci museli riskovat, ať už při lovu či v boji. Ženy nebyly riziku tolik vystavené a takto to zůstává do určité míry v lidech zakódované dodnes. V otázce rizika jsou ženy více racionální a také bývají mnohem opatrnější než muži. Ačkoli se doba postupně mění a rozdíly se vymazávají či překlápí, stále se do adrenalinových a rizikových sportů pouští spíše muži, ať už jde o motorismus, horolezectví či extrémní lyžování. Adrenalin je pro ně droga a případná rizika si pak nepřipouští tolik jako ženy.
S riskováním se potýkáme i v partnerských vztazích. Většinou nedáme na první pohled, ale svůj protějšek si prověřujeme v nejrůznějších ohledech. Vrhat se bezhlavě do vztahu může být velký risk. Na druhou stranu neustálé obavy a nekonečně dlouhé rozhodování může vést k tomu, že protějšek ztratí zájem. V této oblasti tedy platí "všeho s mírou" obzvláště.
Přínosy a rizika na miskách vah
Ať se rozhodujeme v jakékoli oblasti, vždy se doporučuje srovnávat přínosy a rizika. Nebo si postavit proti sobě silné a slabé stránky a zjistit, co a v jaké míře převládá. V případě zvažování přínosů je potřeba postupovat opatrně, protože ty většinou hodnotíme hodně emocionálně. Co je pro někoho důležité, může být pro jiného banální a naopak. Proto se doporučuje tuto velmi subjektivní stránku opřít o dostupná "tvrdá data" neboli reálná, objektivní čísla. Možná se tím nic nezmění, ale třeba to náš pohled na věc trochu usměrní a pomůže nám to případné riziko alespoň částečně eliminovat.
V některých okamžicích jsou nám hned rizika natolik jasná a jsou tak zásadní, že nás rovnou odradí. Jindy se určitým rizikům vyhnout nemůžeme - např. když měníme práci a vstupujeme do neznámého. Někdy děláme unáhlené činy nebo mnohdy ani nepřemýšlíme nad tím, co děláme a jestli zrovna nějak neriskujeme. Příkladem může být nepřiměřená jízda autem, špatná životospráva nebo třeba pouhé kouření. Jsou to každodenní drobná rizika.
To, jestli budeme nebo nebudeme do něčeho investovat, důkladně řešíme a analyzujeme, abychom se vyhnuli riziku. Ale výše uvedená drobná rizika, která pro nás ve svém důsledku mohou být ještě fatálnější, většinou neřešíme nebo si je nepřipouštíme. Některá rizika jsou ale součástí života a vyhnout se jim prostě nemůžeme. Pokud to však alespoň trochu jde, pomůže nám k tomu si je zapsat a zvážit spolu s přínosy. Zbytečným rizikům je lepší se vyhnout, avšak bát se všech rizik a radši vůbec nic nedělat, není správně. Takže nebát se, ale nevrhat se do ničeho bezhlavě.
Žijeme ve zvláštní době. Při tom všem, co se kolem nás děje, je přímo mistrovský úkol udržet si vnitřní klid a nepodléhat stresu a panice.
Naše tělesná schránka a naše duše jsou v podstatě jenom dvě strany stejně mince. Pokud strádá tělo, je pro duši těžké cítit se spokojeně. Ale stejně to platí i naopak.
Žít v přítomném okamžiku, je jedno z oblíbených doporučení pro šťastný život. Jen tak si totiž člověk doopravdy vychutná to, co mu život právě nabízí.
Nějaké věci přece jen neovlivníme a je proto nesmysl zapomínat na to, co můžeme prožít teď kvůli vizím toho, co můžeme mít za měsíc, za rok, za deset let… Jenže nezabývat se minulostí a budoucností není vždy jednoduché.