Zamyslíme-li se nad tím, kdy vznikla hudba, zjistíme, že tu s námi je od počátku lidstva. Už dochované nástěnné malby zobrazují, že i pravěký člověk provozoval hudbu. Jednalo se o činnost spíše účelnou a instinktivní, než uměleckou, o to více je ale předpoklad, že hudba přispívala určitým způsobem ke zkvalitnění života. Stejně tak již v dobách dávno minulých byla hudba spojována s nejrůznějšími rituály a náboženskými ceremoniály, představovala tedy jakýsi způsob komunikace, možnost spojení s vyšším světem.
I když během staletí prošla hudba značným vývojem, vyvinula se celá řada hudebních nástrojů i žánrů, stále si nese jedno ze svých poslání, a to vyjadřovat emoce a vyvolávat pocity. A to nejen ty pozitivní, ale i negativní. Hudba jsou zvuky – s těmi žijeme celý život. Málokdy se ocitneme v naprostém tichu. Některé zvuky v nás vyvolají pozitivní emoce, jiné nás dovedou rozčílit či přivést k pláči. A stejně tak je tomu i s hudbou.
Centrum pro hudbu neexistuje
Výzkumy zaměřené na vliv hudby na organismus člověka začaly probíhat ve větším měřítku až ke konci minulého století. Zatím vědci neobjevili samostatné specifické centrum v mozku, které by bylo zaměřeno pouze na hudbu. Zjistili, že mozkové struktury podílející se na zpracování hudby se podílejí i na jiných činnostech. Bylo však dokázáno, že rytmus hudby má vliv především na náš tělesný stav, její melodie pak ovlivňuje emoční stránku a harmonie hudby dokáže povýšit úroveň vědomí na vyšší duchovní úroveň.
Relaxace, odbourání stresu i podpora trávení
Jak již bylo zmíněno, hudba má prokazatelný vliv jak na psychický, tak fyzický stav našeho těla. Kromě toho, že hudba má velký vliv na činnost srdce a krevního tlaku (hlasitá hudba zvyšuje krevní tlak a rozšiřuje cévy, ztlumená hudba tento stav zase uklidňuje), působí i v dalších oblastech. Hudba totiž:
Poslechem Mozarta pro vyšší IQ
Výzkumy prokázaly, že při poslechu Mozartových skladeb, obzvláště pak jeho sonáty pro dva klavíry, dochází ke krátkodobému zvýšení IQ, což ocení především studenti při učení se. Pozitivní účinky má Mozart i u pacientů s Alzheimerovou chorobou a epilepsií.
Léčení pomocí hudby
V polovině 20. století se začalo stále více prosazovat léčení pomocí hudby a rozvinula se takzvaná muzikoterapie. Ta, jakožto způsob léčby, využívá nejen hudbu samotnou, ale i hlas, rytmus a vibrace. Můžete se tak léčit svou vlastní hudbou, a to nejčastěji za pomoci jednoduchých bubínků či tibetských mís.
Pro léčení pomocí hudby a navození příjemných pocitů nelze jednoznačně určit, kterou hudbu byste měli poslouchat, jelikož každému vyhovuje jiný styl. Standardně jsme přitahováni hudbou odpovídající protipólu toho, co prožíváme. Chcete-li se uklidnit, pusťte si hudbu pomalou, pro povzbuzení zase dobře funguje rychlá, svěží hudba. A samotný výběr už pak záleží jen na vašem osobním vkusu. Je však třeba myslet na to, že hudba by neměla náš život přesytit. V dnešní době je dostupná téměř kdekoliv a kdykoliv, což ubírá jejímu léčivému účinku. Chcete-li z ní mít maximální požitek, berte ji jako posvátnou a naplno si užívejte její sílu vědomě a ve chvílích, kdy ji potřebujete.