Domácí násilí na seniorech - Vitavera - Váš psycholog na telefonu!

Již jednou jsme na našich stránkách upozorňovali na problematiku domácího násilí. Bohužel jednou z možných obětí domácího násilí jsou i senioři. Myslíte si, že to není možné? Že není možné, aby někdo, resp. někdo z rodiny, z bližních, ubližoval babičce nebo dědečkovi? Bohužel to možné je a děje se to velmi často. Senioři, stejně jako děti, se již mnohdy neumí bránit, a proto se o těchto problémech dozvídáme jen velmi zřídka.

Jak poznáme domácí násilí?

Na úvod opět připomeneme hlavní znaky domácího násilí:

• opakovanost
• eskalace
• jasné rozdělení rolí a vztahová blízkost jednotlivých aktérů a místo konání,
  aneb takové, které je možné označit jako soukromé či beze svědků (tedy takové, které často můžeme nazvat domovem)

Násilí má mnoho podob!

Pokud se budeme bavit o násilí na seniorech, platí výše uvedené čtyři charakteristiky a můžeme zde najít různé formy domácího násilí:

• fyzické
• psychické
• ekonomické
• sociální
• a někdy i sexuální

V případě výskytu dvou a více forem domácího násilí mluvíme o tzv. domácím násilí kombinovaném.

Příčin je celá řada

Důvodů, proč je senior terčem domácího násilí, je několik. Uveďme zejména nízkou informovanost (senior někdy není dostatečně informován o dění kolem sebe) či závislost seniora na pachateli. Jednou z dalších a velmi nebezpečných příčin je i celospolečenské přijímání seniorů jako generace, který více čerpá než přináší. Přiznejme si, kdo z mladých lidí si vůbec umí představit, že bude starý. Natož se do role starého člověka vžít. V očích mladé generace jsou důchodci, jinými slovy lidé, kteří pracovali desítky let (z velké časti v době minulého režimu), pouze příživníky, neboť nepracují a stát musí horko těžko shánět peníze na jejich důchody, které vezme nikde jinde než jim, pracující elitě národa. To, co se stalo s penězi, které dnešní důchodci po celou dobu svého pracovního života odváděli do státní kasy, se již ale nikdo neptá.

Dalším důvodem, proč se stává senior obětí domácího násilí, je celkové snížení sociálních kontaktů, jinými slovy senior bývá více izolován od ostatních. V neposlední řadě je to i horší zdravotní stav, a to jak fyzický, tak psychický, který zvyšuje pravděpodobnost, že ono domácí násilí nebude na daném jedinci detekováno.

Podívejme se nyní i na několik možných příčin, aneb motivů/motivací pachatelů domácího násilí na seniorech. Jedním z častých motivů je určité narušení rodinné vazby. Pachatel se buď může mstít za prožívaná příkoří v dětství či na něj senior prostě „zbyde“ a on je donucen se o něj nějakým způsobem starat, i když k danému seniorovi necítí žádnou citovou vazbu.

Pozitivní citová vazba může být na začátku péče o seniora přítomna, ale málokdo si uvědomuje,  že tato péče může být poměrně velmi náročná. Ať už fyzicky, psychicky, časově či finančně. Většinou vše najednou, což se po určitém čase může zdát nezvladatelné. Toto vše s sebou může nést riziko přeznačkování citové vazby, které může vyústit až v různé formy domácího násilí. Tato náročnost péče vede i k tzv. syndromu vyhoření, který pak též bývá jednou z příčin, které se mohou podílet na výše zmiňovaném chování.

Když pomineme různé psychopatologické příčiny (poruchy osobnosti, psychotická onemocnění, apod.), musíme ještě zmínit jeden faktor, který přispívá k výskytu domácího násilí na seniorech a tou je relativně vysoká tolerance tohoto chování ve společnosti. Nemáme zde na mysli toleranci fyzického či sexuálního násilí na seniorech (které se také statisticky vyskytuje méně často), ale např. určitý ekonomický nátlak či využívání seniorů či nerespektování jejich potřeb a názorů.

Čísla mluví za vše!

Pro názornost bychom uvedli závěry výzkumu tohoto fenoménu, který byl realizován na ZSF JU v Českých Budějovicích a týkal se této problematiky v Jihočeském kraji (Zimmelová 2007). Nejčastěji se podle tohoto výzkumu v rámci domácího násilí na seniorech vyskytuje psychické násilí, ekonomické zneužívání a zanedbávání. Fyzické násilí jako takové bylo potvrzeno v podobě facek, různého strkání či kladení překážek při pohybu.

• 20,8% tázaných potvrdilo, že jsou nebo byli často vystaveni vulgárním nadávkám či urážkám, které souvisely se jejich věkem či ekonomickou nečinností. Respondenti také v tomto směru uváděli pocit, že jsou přezíráni.
   
• 6,8 % respondentů potvrdilo opakovaně toto chování i od pracovníků terénních služeb. 13% respondentů přiznalo fyzický útok ze strany rodinných příslušníků (facka, prudké strčení, schválně nastavená překážka v chůzi s úmyslem zapříčinit pád, pohlavky, záměrně silné stiskávání rukou i přes jasné projevy nepříjemných pocitů, štípání, apod.).
   
• 22% přiznalo, že znají ze svého okolí seniora, který je vystaven fyzickým útokům.
   
• 6,8% respondentů přiznalo vyžadování finančních prostředků jejich rodinnými příslušníky v kontextu negativních (zásadních) důsledků při odmítnutí této pomoci. Žádný z respondentů nevěděl o existenční nouzi rodinných příslušníků. Ve většině případů šlo o pravidelný měsíční „příspěvek“, nikoliv o nárazovou „výpůjčku“.

Zejména posledně uváděné „příspěvky“ jsou poměrně častým jevem, stačí jen sledovat zaplněnost parkovišť u domovů důchodců mimo termín výplat důchodů a v termínu výplaty důchodů…

Jak se mám zachovat?

Co můžete udělat vy pro zamezení násilí na seniorech? Stačí několik základních věcí. Pokud máte ve svém okolí nějakého seniora, je dobré znát jeho běžné návyky v rámci komunity (procházky, nákupy, lékař). Pokud dojde ke změně v těchto návycích, je dobré pokusit se zjistit, co se děje. Jinými slovy, pokud s námi v panelákovém domě nebo v ulici bydlí senior, který byl zvyklý chodit denně nakupovat a najednou jej nevidíme, je dobré se přesvědčit, co se stalo. Prostě a jednoduše mít trochu zájem o dění okolo sebe.

Stát se násilníkem je bohužel snadné!

Nebo jste se vy sami octli v pozici násilníka? Samozřejmě jste si to nikdy nepřipustili, nebo jste nad tím nikdy takto nepřemýšleli. Vždyť se to neděje moc. Avšak nyní si přiznáváte, že vám to prostě někdy ujede? Ale co dělat, vy to prostě nezvládáte, je toho na vás moc. Některá z výše uvedených situací vás k tomuto chování vede proti vaší vůli. Vy nechcete, ale již neumíte jinak.
To správné je, že si to uvědomujete, chcete to řešit a změnit to. Existuje spousta východisek a cest, jakými to řešit. Nezapomeňte, že vám v naší poradně poskytujeme anonymní a zcela diskrétní poradenství. To, co nám sdělíte, zůstane mezi námi. Nebuďte s vašimi vnitřními pocity sami, ubližujete nejen sami sobě, ale i svým blízkým! Zavolejte mi.

Pokud máte další otázky, jsem tady pro vás.

Autor: Mgr. Tibor A. Brečka