Blíží se Vánoce! I my dospělí se máme po prožitém shonu konečně na co těšit: setkání s rodinou, sváteční nálada, vůně pryskyřice a jehličí, klid. Ale děti mají před očima jen jedno: budou dárky! A dokonce jejich vysněné dárky - vždyť si o ně napsaly Ježíškovi!
Dopisy za oknem pro Ježíška zmizely, už tedy zná jejich přání! Někteří rodiče se ale ptají: Proč mást děti smyšleným Ježíškem? Jak dlouho je v této iluzi udržovat? Proč je nevychovávat v tom, že dárky si dávají lidé navzájem? Opomineme křesťanské kořeny vyprávění o Ježíškovi a změříme se pouze na psychologii dětské duše.
Děti v říši kouzel
Děti se rodí do světa, který je tu pro ně tak nějak odjakživa. Postupem vývoje se snaží odhalit, jak to na tom světě chodí. Používají při tom takzvané magické myšlení: nerozlišují ještě přesně mezi svými fantaziemi a realitou (hračky mohou přes noc obživnout), mají pocit, že svými myšlenkami mohou ovládat dění okolo sebe (když si zakryju oči, je tma, a ani ty mě nevidíš), věří v nadpřirozené síly. Na otázky „Kde je vítr, když nefouká?“ nebo „ Co dělá sluníčko v noci?“ je více než fyzikální vysvětlení uspokojí, když řekneme, že vítr odpočívá v mracích a sluníčko spí za kopcem. Tak totiž popisujeme věci, které samy znají a které si umí představit. A tak žijí malé děti jednou nohou v říši pohádek a kouzel, ve které mohou také samy uplatňovat svou moc. A do této říše patří i Ježíšek.
Dárky nosí Ježíšek
Magické myšlení jde zákonitě ruku v ruce s dětským egocentrismem. Malé děti jsou v první řadě ovládány svými vlastními přáními, představami a potřebami. Tyto vlastnosti začínají ubývat až se školním věkem. Do té doby je pro ně mnohem důležitější, že když budou hodné, přinese jim Ježíšek dárky, než zkušenost, že lidé si dávají dárky navzájem. Zasloužený dárek od Ježíška, to je něco jiného, než přemlouvat mámu, ať mi koupí hračku z toho obchodu na cestě ze školky! Nesoustřeďte se proto na množství nebo hodnotu dárků, které chcete dětem dát. Nejvíce je obdarujete kouzelnou atmosférou u stromečku!
Když se do říše kouzel začíná vkládat realita
Ptáte se, jak dlouho má smysl s dětmi tuto hru hrát? Jak reagovat na jejich pochybovačné otázky o Ježíškovi, které Vám začínají s rostoucím věkem klást? Nechte to na nich! Většinou se po nástupu dětí do školy začíná do jejich říše kouzel stále více vkrádat racionální myšlení a schopnost rozlišovat fantazii a realitu. Podle otázek svého dítěte sami poznáte, kdy pro ně začíná být důležitější „pravda“ než pohádka.
Kouzla ve světě dospělých
Neříkejte, že jste se při podobném magickém myšlení, jako mají děti, sami někdy nepřistihli!
Nenapadlo Vás někdy, že když bude například příští písnička v rádiu pomalá, všechno dobře dopadne? Neokomentujete alespoň, když Vám černá kočka přeběhne přes cestu? Většina lidí je kromě toho přesvědčená, že existuje něco vyššího, co dává našemu světu smysl a řád, i když to každý pojmenovává jinak. Bez fantazie přesahující danou realitu by člověk nebyl člověkem. Ochudit děti o Ježíška, který je součástí jejich světa kouzel, by tedy byla škoda. Naše poradna proto přeje Vám všem, aby Vám Ježíšek nadělil krásná překvapení a abyste si skrze své děti znovu prožili nádheru jejich kouzelného světa!
Zřejmě na každého z nás už někdy v životě někdo křičel a pravděpodobně se shodneme na tom, že to není nic příjemného. Nejčastějšími emocemi, které přitom prožíváme, jsou stud, strach, bezmoc a hněv.
Někdy bychom nejraději utekli nebo toho řvouna něčím pořádně praštili. Proč lidé křičí? Jak se bránit?