Moudré přísloví, které říká „všeho s mírou“, platí i v případě sebevědomí. Najít tu správnou míru může být tvrdým oříškem. Sami si však musíme vybrat, jakou sociální realitu si chceme vytvořit a v jaké chceme žít.
Úroveň sebevědomí ovlivňuje všechny oblasti lidského života. Co ale ovlivňuje úroveň našeho sebevědomí? Sebevědomí člověka je určováno tím, jak sám sebe vnímá a hodnotí. Jaké si myslí, že má možnosti a jak si uvědomuje a posuzuje své schopnosti. Toto vnímání nastavuje hodnotu, kterou sám sobě dává a jeho sebedůvěru.
Role myšlenek
Role našich myšlenek je při tom naprosto zásadní. Záleží totiž na tom, jak s nimi budeme zacházet. To, co si myslíme, můžeme ovlivňovat a měnit. Někdy se zdá, že naše myšlenky řídí nás, my se ale chceme naučit řídit naše myšlenky. „Nedostatek sebevědomí jsou jen reakce na to, co si teď zrovna myslím.“ říká certifikovaný kouč Vladimír Vymětal. Čím víc nás ovládají naše myšlenky, tím více propadáme špatným pocitům.
Příliš nízké nebo příliš vysoké sebevědomí je tedy pocit, který vzniká z myšlenek v naší hlavě. A ty můžeme změnit. Musíme však vědět jak. Zrekapitulujme si, jaké máme možnosti:
• nízké sebevědomí – člověk je závislý na hodnocení druhých, citlivě a negativně reaguje na neúspěch, neumí přijímat kritiku, je nejistý, nevěří si, volí nízké a snadné cíle
• vysoké sebevědomí – hodnocení druhých ho nezajímá anebo jen to kladné, které podporuje jeho přesvědčení o jeho vysokých kvalitách, má zvýšenou sebedůvěru, přeceňuje svoje schopnosti, volí vysoké a nepřiměřené cíle
• zdravé sebevědomí – člověk je otevřen i názorům druhých, ale nebere je bezpodmínečně jako jediné správné, má přiměřenou sebedůvěru, své možnosti posuzuje reálně, volí si cíle přiměřené svým schopnostem, snáší kritiku i srovnání s ostatními.
Jak naložit s problémy?
Jde o to, jak vnímáme sebe se svými problémy. Vždycky nějaké budeme mít. „Někdo dokáže ze své malé starosti udělat světovou tragédii. Přemítáním o ní si pak ‚dobrovolně‘ dělá ze života peklo. Avšak jiný typ člověka stejnou záležitost jako problém nebere. Často z něj dokonce vytvoří svou přednost.“ říká ve své připravované knize populární autor Ivo Toman.
A psycholožka Michaela Peterková tvrdí: „Jestliže lidské ‚já‘, ego, je centrem osobnosti, pak hodnocení tohoto ‚já‘ a víra v ně jsou také centrální charakteristiky. Sebevědomí je hluboce zakořeněný postoj, prorůstající do nejspíše všech oblastí fungování. A jako takový se obtížně mění.“
Důležité je, že svoje problémy můžeme řešit. S vlastním sebevědomím se dá pracovat a jeho hladina změnit. Jak to pro nás bude těžké nebo snadné, je otázkou toho, čemu věříme. A co pro to uděláme.
Dobrý sluha, špatný pán
Lidí, kteří bojují s problémem nízkého sebevědomí je mnohem více, než těch, kteří si příliš věří.
Naše postoje, trpíme-li nízkým sebevědomím, fungují v hlavě jako programy v počítači, podle kterých jednáme. Stejně to funguje i s vysokým sebevědomím. Je to program. V našich možnostech je, naučit se ‚počítač‘ správně používat a tyto nepříjemné stavy proměnit. ‚Naprogramovat‘ si to, co nám bude dobře sloužit a ne nám neustále znepříjemňovat život.
Stává se Vám často, že nestíháte dokončovat v termínech svoji práci? Trávíte v zaměstnání přesčasy? Nemáte dostatek času na svoji rodinu, přátele a koníčky? Ptáte se sami sebe, jak je možné, že kolegové stihnou více práce?
Pokud jste na aspoň jednu otázku odpověděli ano, nastal čas se začít věnovat kvalitnímu plánování svého času.