Anorexie i bulimie označují poruchu příjmu potravy. To mají společné. Jsou to závažné nemoci, jejichž hlavní příčina tkví v hlavě. V obou případech tedy jde o psychickou poruchu. Ve většině případů mají chronický průběh a závažné jsou také proto, že jsou život ohrožující!
Samozřejmě nemá každá dívka ideální míry, a tak se pak snadno může některá cítit jako méněcenná, když na obálkách časopisů, plakátech či jiných reklamních formátech vidí štíhlé modelky s dokonalými postavami. V pubertálním věku je toto téma hodně tenký led. K jeho prasknutí mohou nechtíc přispět kamarádi, blízcí lidé, ale i samotní rodiče. Je proto dobré si to uvědomit a chovat se tak, abychom nikomu v tomto směru neublížili. Do obou těchto nemocí se totiž poměrně snadno spadne, ale velmi těžko se z nich dostává.
Za fotografiemi modelek se téměř v každém případě skrývá řada úprav a retuší. Ačkoli to není žádné tajemství, dokážou takové obrázky mladým dívkám zamotat hlavu a zatížit ji nekonečnými myšlenkami na jejich nedokonalost. Mediálně prezentovaná dokonalost bývá pohnutá a nepřirozená. A pokud to není dospívajícím dívkám připomínáno, může to být pro ně nebezpečné. Je to nebezpečné vzhledem k riziku propuknutí některé z poruch příjmu potravy. Dívky, které anorexií nebo bulimií trpí, jsou posedlé svou váhou a řeší každý kousek jídla, který mají sníst. A v rámci snahy nepřibírat jsou schopné zajít do úplných extrémů s mnohdy fatálními dopady na jejich zdraví. Pojmy anorexie a bulimie se často zaměňují. Tak se podíváme, co který znamená a jaký je mezi nimi rozdíl.
Rozdíl není zásadní, následky ano
Anorexie, stejně jako bulimie, ohrožuje především dospívající dívky. Vyznačuje se posedlou touhou po štíhlosti. Dívky trpící anorexií raději téměř vůbec nejí, jelikož mají strach, aby nepřibraly. Jejich úvahy jsou zcela ovládány myšlenkami, jak nepřijít do styku s jídlem. Neustále řeší energetickou hodnotu jídla a nebrání se ani užívání léků na redukci váhy či projímadel. Ačkoli dívky, kterých se anorexie týká, jsou většinou vyzáblé, myslí si o sobě, že jsou tlusté. A proto některé navíc k téměř nulové stravě ještě hodně cvičí. Některé anorektičky volí rovněž zvracení jako způsob, jak nepřibrat. Na rozdíl od bulimie však před tím paradoxně nesní skoro nic. Anorexie může mít formu mírnou a dočasnou, ale bohužel i těžkou a dlouhodobou.
Projevem bulimie, stejně jako tomu může být v případě anorexie, je vyvolávané zvracení s cílem nepřibrat ani gram. Na rozdíl od anorexie však bulimii předchází přejídání a celé se to opakuje pořád dokola. Dívky trpící bulimií postihují opakované záchvaty přejídání, které řeší právě zvracením nebo užíváním projímadel. Někdy je přejídání střídáno držením hladovky nebo přehnaným cvičením. K přejídání může docházet až v takové míře, kdy dochází k roztahování žaludku a stává se z toho začarovaný kruh. Kvůli opakovanému zvracení hrozí poškození zubní skloviny nebo sliznice jícnu. Dívky trpící bulimií se přejídání i zvracení snaží tajit. Váhu mívají většinou v normálu, pouze kolísá podle aktuálního stavu, ale nijak nevyčnívají. Postižení bulimií ztrácejí kontrolu nad příjmem potravy. Bulimičky si, na rozdíl od anorektiček, svou nemoc většinou uvědomují. Anorektičky si nepřipouští, že by měly něco v hlavě v nepořádku.
Úkol pro nejbližší
A jak se dá anorexie či bulimie u dívek rozpoznat? Některé příznaky již byly zmíněny, ale řekneme si i další, neboť včasné odhalení může třeba i zachránit život. Obě nemoci mají řadu shodných příznaků. Dotyčné dívky například v obou případech až extrémně monitorují svou tělesnou váhu a vzhledem k neustálému řešení nedostatků své postavy bývají často úzkostlivé a přecitlivělé. Bulimičku může prozradit to, že utrácí nemalé peníze za jídlo, případně podezřele hodně a často "luxuje" ledničku. V případě anorexie, která je možná o něco závažnější, protože dívky při ní hladoví, je viditelným příznakem úbytek váhy a s ním související ztráta menstruace. Dívky trpící anorexií bývají zimomřivé a pravděpodobně u nich dojde ke zhoršení kvality vlasů a kůže. Anorektičky mívají problémy se zácpou. Příznakem anorexie, ale i bulimie, může být ztráta zájmu o sexuální aktivitu, takže to může být signálem pro eventuelního partnera.
Ať už se jedná o anorexii nebo o bulimii, důležitá je právě role blízkých, kteří by se měli chovat tak, aby myšlení dospívající dívky zůstalo ve správných kolejích. Rodiče a nejbližší osoby (ať už kamarádi, partneři či trenéři) by se měli snažit být v období dospívání dívky více citliví, pokud je řeč o tom, jak vypadá nebo co jí. Je to v tomto období hodně citlivé téma. Je důležité, aby si dospívající dívka uvědomovala, že na každé ženě je něco krásného a rozhodně ne všichni muži preferují pohnutou krásu zářící z obálek časopisů. Naštěstí existují muži, kterým se líbí plnoštíhlé ženy a kteří i jiné nedokonalosti vnímají jako přednosti. Možná není od věci dospívající dívky na tyto nemoci upozornit a vysvětlit jim jejich možné následky. Podobně jako nebezpečí drog. Aby si to mohly uvědomit včas, dokud mají v hlavě ještě vše v pořádku. Je totiž zbytečné kvůli nepřirozené kráse riskovat život.
Mozek muže a ženy je odlišný. Mnohdy nechápeme myšlenkové pochody svého protějšku a přemýšlíme, jestli se dá ta odlišnost generalizovat, a tudíž nemá smysl se tím trápit. A tak si říkáme, zda za to můžou geny nebo výchova v rodině.
Fyziologické rozdíly mezi mužským a ženským mozkem jsou dány vlivem hormonů.