V posledních letech jako by většina populace trpěla chorobou, pro niž jsou mimo jiné typické dva příznaky jdoucí ruku v ruce: přepracovanost a stres. Podle výzkumů Češi tráví podstatnou část života v práci, naopak méně jezdí na dovolené a odpočívají všeobecně. Stresu na pracovišti pak přibývá převážně z důvodu nasazování pokročilejších technologií, které zrychlují naše životy a které nás nutí dělat rychlá rozhodnutí. V tomto příspěvku se zaměříme na zaměstnání, která jsou stresu vystavena více než jiné, a přineseme několik tipů, jak dopady stresových situací zmírnit co nejvíce, ať už se věnujete jakékoli profesi.
Američtí vědci provedli analýzu velkého množství profesí z mnoha různých hledisek a kritérií a sestavili žebříček povolání, která působí na lidský organismus z hlediska stresu nejvíce. Na čelní místa se dostalo povolání hasič, voják, pilot, policista a manažer. Lidé vykonávající tyto profese pracují dle vědců v největším stresu. Důvodem je velká míra zodpovědnosti, kterou tato povolání obnášejí. Kromě odpovědnosti je stresovým faktorem také nepředvídatelnost, proto při výkonu své profese zažívají stres i učitelé, psychologové nebo moderátoři. Třetí skupinou profesí, které jsou stresem ohroženy nejvíce, jsou takzvané pomáhající profese, kam řadíme například lékaře a další zdravotnický personál, terapeuty, sociální pracovníky nebo kněze. Jedná se o práci, ve které se kombinuje faktor odpovědnosti (v případě lékařů dokonce odpovědnosti největší, totiž za lidské životy) i nepředvídatelnosti. Povolání typu terapeut nebo kněz je zas ohroženo syndromem vyhoření, spojovaným s náročnou prací s lidmi, kdy často nejsou po dlouhou dobu viditelné a prokazatelné výsledky práce.
Pokud byste volili zaměstnání podle kritéria nejmenšího nebezpečí vystavení stresorům, pak byste si vybrali patrně profesi kadeřníka, zlatníka, univerzitního profesora, výživového poradce nebo knihovníka. Tato povolání označili vědci za nejméně stresující. Je však důležité započítat do rovnice povahu a temperament, kterým se od sebe lišíme. Známý český psycholog M. Nekonečný definuje stres takto: „Stres vzniká tehdy, působí-li na člověka nadměrně silný podnět dlouhou dobu nebo ocitne-li se v nesnesitelné situaci, jíž se nemůže vyhnout, a setrvá-li v ní.“ Je patrné, že každý si vyhodnotí jako nadměrně silný podnět nebo nesnesitelnou situaci něco jiného, a také ve vnímání toho, co je „dlouhá doba“ se můžeme rozcházet. Jistě to znáte, někoho rozhodí sebemenší nepříjemnost, jiný si zachová chladnou hlavu i v prekérních situacích. Jinak řečeno, setkali jste se určitě jak s lékařem vyzařujícím klid a rozvahu, tak i s nevyrovnanou a vystresovanou prodavačkou.
Zaměstnání většinou změnit nemůžeme nebo nechceme. To, co ovlivnit dokážeme, je přístup k naší profesi. Předkládáme několik tipů, které nám pomohou vyrovnat se se stresory, které na nás v zaměstnání působí:
Závěrem dovolte připomenout, že stres sám o sobě škodlivý není, nebezpečí tkví ve způsobu, jakým je prožíván. Jsme to tedy jen my, kdo rozhoduje, zda budeme situaci vnímat jako stresující nebo ne. Na cestě za spokojeností i v náročném zaměstnání nám jako dobří průvodci pomohou humor, smích a umění brát věci s nadhledem.